Velký senát Evropského soudu pro lidská práva rozhodl dne 23. srpna 2016 ve věci J.K a ostatní proti Švédsku, že by navrácení irácké rodiny zpět do jejich země původu mohlo vyústit v nelidské či ponižující zacházení, které je v rozporu s článkem 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud postavil své rozhodnutí na zhoršující se bezpečnostní situaci v Iráku. Rodina tedy může zůstat ve Švédsku, ve kterém také požádala o azyl.
Soud seznal, že byla rodina v minulosti v Iráku vystavena týrání ze strany Al- Kajdy. Otec rodiny byl vlastníkem konstrukční a transportní společnost a patřil tak mezi cíleně napadané osoby kvůli svému vztahu s americkými ozbrojenými silami. Tato skutečnost podle Soudu představovala indikaci k tomu, že by rodina nadále riskovala represe ze strany Al – Kajdy, pokud by se vrátila do Iráku.
Soud dále shledal, že se bezpečnostní situace v Iráku od roku 2011 a 2012 výrazně zhoršila. Výsledkem navýšení sektářského násilí a útoků ISIS se většina oblastí již nenachází pod efektivní kontrolou irácké vlády. Irácké úřady by tedy nebyly schopné adekvátně ochránit své občany.
Podle Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) jsou Iráčané mezi top třemi národnostmi žádajícími o azyl v Evropské unii. Jen za červenec 2016 zaznamenal EASO 11294 žádostí o azyl od osob původem z Iráku v EU. Iráčané už však nejsou oprávnění k tzv. relokaci z Itálie či Řecka do dalších zemí EU (systém kvót), protože „pouze“ 60% iráckých žádostí bylo uděleno kladné rozhodnutí. Toto číslo zůstává pod hranicí pro oprávnění k relokaci, která stanoví jako podmínku 75% a vyšší pravděpodobnost udělení mezinárodní ochrany v EU. Shrnutí rozsudku naleznete zde.