Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ve spolupráci s partnery – zejména Slovenskou Ligou za ľudské práva – vydala analýzu ukrajinské migrace do zemí V4 v době krize s názvem „Migration from Ukraine to V4 in time of crisis„. Analýza mimojiné reaguje na politické proklamace představitelů zemí V4 o otevřenosti ukrajinským migrantům a shledává, že přístupy zemí V4 k dobrovolné a nedobrovolné/uprchlické migraci z Ukrajiny se velmi liší a proklamovaná otevřenost je spíše rétorická záležitost než praktická pomoc lidem na útěku nebo ekonomickým imigrantům z Ukrajiny. Přesto však lze zaznamenat příklady několika dobrých praxí, a to také v případě České republiky.
Autoři kriticky hodnotí politický diskurs v zemích V4, který je značně xenofobní až extremistický a je namířen jak proti uprchlíkům, tak obecně migrantům. Jedinou výjimkou v době zpracování zprávy (2. pol. r. 2015) bylo Polsko, kde migrace z Ukrajiny byla otevřeně vnímána pozitivně. Země V4 nemají nijak sladěné politiky přijímání ukrajinských imigrantů a také Ukrajinci samotní vnímají jako atraktivnější Polsko a Českou republiku oproti Maďarsku a Slovensku. Všechny země V4 nabídli možnost imigrace pro Ukrajince českého, resp. polského, maďarského či slovenského původu. Zatímco uprchlíci z oblastí konfliktu na východě Ukrajiny nedosáhli obvykle na žádný status ochrany v Polsku nebo Maďarsku, Česká republika vydala v letech 2014 a 2015 více než 200 kladných rozhodnutí o doplňkové ochraně, několik desítek rozhodnutí o azylu a více než 1000 kladných rozhodnutí o tzv. strpění pobytu Ukrajinců na svém území.
Českým problémem a evergreenem zůstává neprůchodný registrační systém MZV pro přijímání pobytových žádostí tzv. VISAPOINT. Naopak Polsko se vyznačovalo značnou vstřícností k vydávání zaměstnaneckých, studijních a podnikatelských víz občanům Ukrajiny – více než 25.000 dlouhodobých pobytů v období leden-září 2015 a více než 16.000 pobytových oprávnění v roce 2014 získali Ukrajinci, kteří v Polsku pracují, studují či podnikají. Česká republika se pak oproti jiným zemím V4 vymyká také tím, že sice pro velmi málo osob, ale přece otevřela několik speciálních projektů pro ukrajinské migranty, např. program Medevac pro evakuaci a léčbu vážně nemocných nebo zraněných osob z konfliktních oblastí, program pro přijetí 500 vysoce kvalifikovaných odborníků z Ukrajiny nebo stipendia, která Ukrajincům nabídla Univerzita Olomouc. Zajímavým zjištěním je fakt, že studentská migrace je velmi atraktivní pro mladé Ukrajince.
Ředitel OPU, Martin Rozumek, k analýze dodává: „Z naléhavých demografických, současných ekonomických a z důvodů historicko-politických, tj. vlastní zkušenosti s ruskou rozpínavostí bychom měli být velmi otevření ukrajinské migraci a stát se jako země EU mostem a opěrným bodem pro Ukrajince ve velmi složité situaci. Je chybou vymezovat se xenofobně a extremisticky vůči migrantům obecně a zvlášť vůči imigrantům z Ukrajiny, kteří u nás velmi tvrdě pracují, velmi významně přispívají do veřejných rozpočtů a přitom jsou stále značně znevýhodněni, jak povinným komerčním zdravotním pojištěním, tak vykořisťováním na pracovním trhu, které tu všichni tolerujeme.“ A dodává : „Zmanipulovaný Visapoint jako vstupní brána do ČR je ostudou naší imigrační politiky a v podstatě kvůli němu, místo promyšlené legální migrace osob z námi preferovaných profesí a zemí, pořád dokola vymýšlíme jakési pilotní programy, které obvykle se značným zpožděním reagují na naléhavé a aktuální potřeby naší země.“
Projekt byl podpořen Visegrádským fondem.
V Praze dne 10.8.2016
Kontakty: JUDr. Martin Rozumek, tel: 731170885. martin.rozumek@opu.cz