Tento měsíc vám představíme kolegyni Sašu, jako jednu z dalších kolegyň, která nám pomáhá s klienty z Ukrajiny. Přišla do České republiky teprve před rokem. I když plánovala přestěhovat se do Čech už před válkou, rozhodla se přijet minulý rok v únoru. Když si začala vyřizovat vízum za účelem sloučení rodiny, automaticky jí byla přiřazena dočasná ochrana jako uprchlíkům z Ukrajiny.
„Mám blízký vztah k České republice již od malička, jelikož moji rodiče zde pracovali. Dokonce jsem se málem narodila v Čechách, ale moje matka chtěla, abych vyrůstala na Ukrajině a převzala kulturu i zvyky. Prožila jsem dětství u babičky na západní Ukrajině a do Čech jsem jezdila za rodiči na prázdniny. Studovala jsem vysokou školu na Ukrajině pod Právnickou fakultou. V rámci studia jsem prošla vojenským výcvikem. Přála jsem si pracovat na ředitelství policie.“
Žít v Čechách nebyl Sašin sen, přestěhovala se sem s přítelem, nyní již manželem. Chtěla požádat o dlouhodobé vízum za účelem sloučení rodiny v době, kdy začala válka. Tak jako všichni příchozí Ukrajinci v loňském roce dostala dočasnou ochranu na rok. Nyní musí řešit
prodloužení víza a získat povolení k dlouhodobého pobytu bude mnohem složitější.
Proč preferuješ dlouhodobé vízum za účelem sloučení rodiny?
„S vízem dočasné ochrany se mi nezapočítává doba pobytu na území, když bych chtěla žádat o trvalý pobyt. Lze také přejít na jiný druh pobytu.“
Jaký vidíš rozdíl mezi Ukrajinou a Českou republikou?
Saša považuje Ukrajinu za její domov a často se jí stýská. Uvědomuje si výhody i nevýhody v Čechách, které zmiňují i ostatní její kolegyně pocházející z Ukrajiny. „Jsou zde lepší pracovní možnosti s vyšším ohodnocením a studium je zdarma.“ Často se svými klienty řeší lékaře a medicínskou pomoc napříč všemi obory a zjistila, jak je v ČR dlouhá čekací doba na běžná vyšetření i na závažné akutní operace.
Jak jsi objevila práci v OPU?
„Jakmile jsem přijela do Čech a zjistila jsem, jak je situace s uprchlíky vážná, začala jsem hledat takovou práci, abych mohla pomáhat Ukrajincům. Na internetu jsem našla pracovní pozici v právním poradenství v OPU. Pracovala jsem na OPU infolince pro uprchlíky z Ukrajiny a denně jsem odbavila zhruba 45 hovorů. Práce v OPU byla mým prvním zaměstnáním a psychický nápor a beznaděj uprchlíků, kteří volali o pomoc, bylo velmi těžké zvládat. Práce mezi Čechy a v novém prostředí byla náročná, ale díky tomu jsem se toho spoustu naučila. Začala jsem kurz češtiny a pořád se snažím učit. V OPU mám nyní různorodou práci a cítím posun. Nyní pracuji v projektu s mladými uprchlíky, tlumočím klientům podle potřeby a spravuji sociální kanál OPU pro Ukrajince, který je celý veden v ukrajinštině. Jsem ráda, že pracuji v neziskové organizaci, která pomáhá lidem zdarma. Našla jsem zde nejen práci, ale také přátele. “
Jaké jsou tvoje plány do budoucna?
„Ráda bych se orientovala v právnickém prostředí. Baví mě témata spojená s ochranou a bezpečím lidí a zajímá mě kriminalistika. V OPU jsem spokojená, ale pořád přemýšlím nad prací u policie. V Česku je to pro mě zatím nedosažitelný cíl, jelikož bych potřebovala občanství. Mám stále touhu vzdělávat se a zjišťovat, kde bych se cítila nejlépe. Všechno se může změnit, ale vím, že chci pomáhat lidem.“
