Thaer pochází z města Ramalláh v Palestině. Vystudoval medicínu v Rusku. Po ukončení studií se vrátil do Palestiny, aby tam pracoval jako lékař. Byl členem organizace zaměřené na podporu spolupráce Palestinců a Izraelců. V souvislosti s jeho působením v této organizaci následně čelil problémům a útokům na jeho osobu – jak ze strany Palestinců, tak Izraelců. Rozhodl se proto Ramalláh a Palestinu opustit a začít svůj život jinde.
Thaer do ČR přicestoval na základě studijního víza, kde chtěl navázat na svá studia a podal si přihlášku k postgraduálnímu studiu. To však bohužel musel kvůli úrazu přerušit, což ho přivedlo do problémů s prodloužením studentského víza. Neměl tak jinou možnost, jak zabezpečit svůj další pobyt na území ČR, než žádostí o mezinárodní ochranu.
Jelikož Thaer pochází z Palestiny, kterou Česká republika neuznává jako nezávislý stát, je v ČR považován za osobu bez státní příslušnosti (tzv. stateless) – tedy za osobu, kterou žádný stát podle svých právních předpisů nepovažuje za svého občana. Thear tedy na rozdíl od ostatních žadatelů o mezinárodní ochranu, má v kolonce státní příslušnost uvedeno „bez státní příslušnosti“.
To mu způsobuje celou řadu problémů. Po splnění požadavků, které na žadatele o mezinárodní ochranu klade zákon, chtěl Thaer začít pracovat. Lékařskou praxi ale zatím v Česku vykonávat nemůže, jelikož neměl dosud, vzhledem ke svému postavení stateless, možnost si nechat uznat svůj zahraniční diplom. Mezitím, co činí vše potřebné, aby se mohl věnovat svému původnímu povolání, se v Česku živí jako kadeřník.
Když si chtěl v Česku zřídit bankovní účet, narazil na řadu dalších souvisejících problémů. Jelikož Thaer nemá ve svém jediném osobním dokladu uvedenou státní příslušnost, banky mu nechtějí založit účet. Na stejný problém narážel i u mobilních operátorů nebo i dopravního podniku. Kvůli tomu tak musel například navštívit řadu tuzemských bank a přiblížit jim svoji situaci, než přesvědčil některého z pracovníků, aby mu účet založil.
Thaer je však v lepším postavení, než ve kterém se nacházejí jiné osoby bez státní příslušnosti. Jelikož je žadatelem o mezinárodní ochranu, má zaručená aspoň některá základní práva, jako například přístup ke zdravotní péči.
Přestože mezinárodní úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti, kterou se Česká republika zavázala, ukládá povinnost zajistit stateless osobám základní práva a svobody, zejména poskytnout cestovní doklady či průkazy totožnosti a zaručit minimální standardy zacházení – jako například nediskriminace; právo na bydlení; či přístup k zaměstnání, bydlení a vzdělání – nejsou tato základní práva a svobody často zaručeny. V praxi totiž není vytvořena účinná procedura pro osoby bez státní příslušnosti. Stateless osoby, které z nějakého důvodu nemohou využít azylového řízení jako Thaer, jsou tak často dlouhou dobu bez jakýchkoliv dokladů. To jim znemožňuje najít si zaměstnání či dokonce bydlení. Osoby bez státní příslušnosti nemají ani zaručen přístup ke zdravotní péči.
V České republice je nutné učinit ještě mnoho kroků k tomu, aby se postavení osob bez státní příslušnosti zlepšilo a Česká republika dostála svým mezinárodním závazkům.
Více o situaci osob bez státní příslušnosti se dozvíte v mezinárodním srovnávacím nástroji Statelessness Index. Statelessness Index hodnotí, jak země v Evropě chrání osoby bez státní příslušnosti a jak se snaží zamezit mezinárodnímu bezdomovectví. Shrnutí specifické pro Českou republiku bylo přeloženo i do češtiny a je možné jej vidět zde.
