Tisková zpráva
16. 3. 2026
Informační dokument: Český návrh zákona o „registraci zahraničního vlivu“
Co se děje
Koalice českých zákonodárců připravuje návrh zákona, jehož cílem je zřídit registr subjektů s „zahraničními vazbami“ nebo „zahraničním vlivem“. Pokud by byl tento zákon přijat, ukládal by širokému spektru organizací a jednotlivců povinnost se zaregistrovat předtím, než se zapojí do určitých činností zahrnujících zahraniční podporu nebo zahraniční vazby. Navíc se navrhuje, že nedodržení této povinnosti by vedlo k pokutám až do výše 15 milionů Kč nebo, u některých organizací, až do výše 10 % ročního obratu. Zprávy naznačují, že návrh je zaměřen především na organizace občanské společnosti a odráží ruskou legislativu, kterou Putinův režim využil k oslabení organizací občanské společnosti tím, že je označil za „zahraniční agenty“.
Návrh vyvolal okamžitou negativní reakci občanské společnosti, opozičních stran a právních expertů, kteří argumentují, že by stigmatizoval legitimní mezinárodní spolupráci, ochladil aktivitu občanské společnosti a dal státu rozsáhlé kontrolní pravomoci bez dostatečných soudních záruk.
Zákon „po ruském vzoru“
Kritici tento návrh přirovnávají k podobným zákonům v Rusku, a to ne bezdůvodně. Obavy vyvolává skutečnost, že návrh zákona zřejmě přebírá stejný legislativní mechanismus, jaký se používá v Rusku a dalších neliberálních systémech. Tyto mechanismy zařazují organizace s zahraniční podporou do veřejného registru „zahraničních agentů“, ukládají jim přísné oznamovací povinnosti a za jejich nedodržení hrozí vysoké pokuty a případně i zákaz činnosti.
Návrh údajně vyžaduje, aby registrované subjekty zveřejňovaly rozsáhlé informace o svých zahraničních vazbách, zaměstnancích a činnostech; umožňoval by orgánům trestat nedodržení těchto povinností přísnými sankcemi. Návrh zahrnuje možnost zákazu „zahraničních vazeb“ na dobu až pěti let.
Zde hraje roli širší evropský kontext. Ruský režim „zahraničních agentů“ je nástrojem ke stigmatizaci a potlačení nezávislých skupin hájících veřejný zájem. Organizace zabývající se lidskými právy a dohledové organizace již dlouho dokumentují, jak byla tato nálepka používána proti nevládním organizacím, ekologickým organizacím a obhájcům lidských práv. Důvodem, proč jsou kritici v České republice znepokojeni, je to, že se pod jiným názvem navrhuje stejná základní architektura.
Co návrh údajně přináší
Podle veřejně dostupných informací o pracovní verzi obsahuje návrh několik obzvláště nebezpečných aspektů:
- Ukládal by registrační povinnost subjektům s široce definovanými zahraničními vazbami, místo aby se zaměřoval na skryté lobbování prováděné jménem cizího státu. Návrh tak může zasahovat daleko za rámec klasických scénářů týkajících se národní bezpečnosti a zasahovat do běžné spolupráce v rámci občanské společnosti, akademické sféry a profesních kruhů.
- Ukládal by tvrdé finanční sankce. Pracovní návrh hrozí pokutami až do výše 15 milionů Kč nebo až do výše 10 % příjmů či obratu.
- Zaváděl by také preventivní registrační povinnost, což znamená, že registrace není nutně vázána na prokázané protiprávní jednání, ale mohla by být podmínkou pro samotnou činnost. Kritici tvrdí, že to obrací demokratickou presumpci neviny: namísto trestání protiprávního jednání považuje samotnou přeshraniční spolupráci za podezřelou a hodnou sankcionování.
- Zákon by rozšířil státní dohled způsobem, který přímo vybízí ke zneužití. Veřejně dostupné informace naznačují rozsáhlé pravomoci v oblasti dohledu a sankcí, včetně možnosti faktického zastavení určitých činností. Proto odpůrci návrh označují za nástroj zastrašování.
Proč jsou právní námitky opodstatněné
Právní námitky nejsou politické, jsou opodstatněné. Podobné zákony již jinde narazily na závažné problémy z hlediska ústavního práva a práva EU.
- Ve věci Komise v. Maďarsko (C-78/18) Soudní dvůr EU rozhodl, že maďarský zákon o transparentnosti nevládních organizací financovaných ze zahraničí porušuje právo EU. Soud shledal, že požadavky na registraci, oznamování a zveřejňování uložené organizacím občanské společnosti přijímajícím zahraniční podporu vytvářejí diskriminační a neodůvodněná omezení volného pohybu kapitálu a zasahují do práv, včetně práva na soukromí, ochrany osobních údajů a svobody sdružování.
- Slovensko nabízí další nedávné varování. Kontroverzní zákon o nevládních organizacích, široce kritizovaný jako opatření ve stylu „zahraničních agentů“, byl podle četných zpráv a právních komentářů na konci roku 2025 zrušen slovenským Ústavním soudem. Tyto zprávy uvádějí, že soud shledal zákon neslučitelným s ústavními zárukami a standardy v oblasti lidských práv.
Čeští kritici tvrdí, že současný návrh pravděpodobně čelí stejným námitkám: nepřiměřenému zásahu do svobody sdružování, soukromí, projevu a potenciálně porušení zásad práva EU, pokud bude penalizovat přijímání legitimního zahraničního nebo evropského financování. Přesná ústavní analýza bude nakonec záviset na konečném znění, ale evropské precedenty jsou reálné a přímo relevantní.
Proč to NELZE srovnávat s americkým zákonem FARA
Zastánci legislativy týkající se „zahraničního vlivu“ se často odvolávají na americký zákon o registraci zahraničních agentů (Foreign Agents Registration Act, FARA). Toto srovnání je však zavádějící.
Zákon FARA se zaměřuje na osoby jednající jménem a pod vedením nebo kontrolou zahraničního zadavatele, zejména v oblasti lobbingu nebo operací zaměřených na politický vliv. Nevztahuje se na nevládní organizace, univerzity, humanitární skupiny nebo think tanky pouze proto, že přijímají zahraniční financování; vztahuje se pouze v případě, že daný subjekt jedná jménem zahraničního zadavatele. Maďarský případ je mnohem bližším evropským srovnáním, protože se týkal modelu registrace a stigmatizace zaměřeného na organizace, které dostávají podporu ze zahraničí, a nejvyšší soud EU shledal tento přístup protiprávním.
Český návrh se jeví mnohem blíže neliberálnímu evropskému modelu než úzkému americkému modelu lobbingu.
Koho by se to mohlo týkat
Ačkoli se návrh zaměřuje na nevládní organizace, jeho zjevný dosah je mnohem širší. V závislosti na konečném znění by se mohl týkat:
- organizací občanské společnosti, které přijímají granty od zahraničních nadací nebo mezinárodních partnerů;
- univerzit a výzkumných ústavů účastnících se mezinárodních programů;
- kulturních organizací, nezávislých médií a think tanků; společnosti nebo podnikatele se zahraničními investory či podpůrnými strukturami;
- subjekty přijímající financování spojené s EU, v závislosti na tom, jak zákon definuje zahraniční podporu.
Tento široký záběr je jedním z důvodů, proč návrh znepokojil nejen organizace zabývající se lidskými právy, ale také lidi, kterým leží na srdci akademická sféra, investice a konkurenceschopnost České republiky. Návrh riskuje, že z běžné mezinárodní spolupráce udělá právní závazek.
Proč je odpor proti tomuto typu legislativy důležitý i mimo rámec české domácí politiky
Zabránění přijetí takové legislativy je důležité, protože moderní demokracie závisí na mezinárodních sítích: univerzity spolupracují se zahraničními partnery, občanské iniciativy dostávají přeshraniční granty, humanitární organizace fungují díky mezinárodnímu financování a média a think tanky spolupracují na mezinárodní úrovni. Zákon, který takové vazby považuje za podezřelé, se nezaměřuje přesně na skryté nepřátelské vlivy; místo toho riskuje zúžení legitimního občanského prostoru, na kterém demokracie stojí. Rozhodnutí Evropského soudu v maďarské kauze přesně odráží tuto obavu.
Kontakt pro média:
Soňa Spěváková
sona.spevakova@opu.cz
+420 774 559 013