V jednom z případů, který se již zdál být beznadějný, došlo po odborné práci našeho právníka k zásadnímu pozitivnímu obratu. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců přehodnotila rozhodnutí Ministerstva vnitra a uznala oprávněnost žádosti o vízum strpění pobytu 85leté paní Pauliny, která v České republice žije se svým synem.
Paní je vážně nemocná, dlouhodobě neschopná samostatné péče o sebe a její návrat do země původu není reálný. Z Gruzie odešla po okupaci Jižní Osetie Ruskem. Paulinin syn, sám de facto bez státní příslušnosti, pobývá v Česku na základě povolení k trvalému pobytu. Vzhledem k vysokému věku žadatelky, jejímu zdravotnímu stavu a nemožnosti návratu do země původu bylo zvažováno i podání žádosti o sloučení rodiny mimo území České republiky s návrhem na prominutí povinnosti osobního podání na ambasádě.
V minulosti paní dvakrát neúspěšně žádala o mezinárodní ochranu. V lednu 2025 podala žádost o vízum strpění pobytu, která byla opět zamítnuta.
V celém případu sehrála naše organizace důležitou roli, když paní poskytla odborné právní poradenství včetně přípravy žádosti a odvolání. Celou věc jsme důsledně sledovali i ve chvíli, kdy většina možností právního řešení již byla vyčerpána.
Nakonec přišlo překvapivé, ale vítané rozhodnutí – Komise uznala výjimečné okolnosti případu a rozhodla ve prospěch paní, čímž otevřela cestu k legalizaci jejího dalšího pobytu na území ČR.
Zásadním důsledkem legalizace pobytu je také to, že paní po mnoha letech má šanci na přístup ke zdravotní péči, kterou vzhledem ke svému pobytovému statusu nemohla řádně využívat, přestože ji nutně potřebovala. Její zdravotní stav je vážný a absence pojištění znamenala dlouhodobé zanedbávání základních lékařských potřeb.
Tento případ ukazuje, že:
- odvolací mechanismy mají smysl i v případech, které se zpočátku jeví jako beznadějné,
- profesionální právní pomoc může být klíčová pro ochranu základních práv těch nejzranitelnějších,
- a že činnost naší organizace má reálný dopad na životy konkrétních lidí.
