Zpět

Praktické rady

osf_praha_cznorway_grants

DLOUHODOBÉ VÍZUM ZA ÚČELEM SPOLEČNÉHO SOUŽITÍ RODINY

Žádost o dlouhodobé vízum za účelem společného soužití rodiny (dále jen „společné soužití rodiny“) jste oprávněn podat, jste-li:

  •  manželem cizince s povoleným pobytem;
  •  nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem;
  •  nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem;
  •  nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen, anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území;
  • • osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.

U dlouhodobého víza za účelem společného soužití rodiny je cizinec oprávněn podat tuto žádost i v případě, že se slučuje s rodinným příslušníkem, který není držitelem povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a nepobývá na území ČR po dobu nejméně 15 měsíců. Naopak pokud chcete žádat o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, tyto podmínky být splněny musí.

Náležitosti žádosti:

  •  vyplněný formulář žádosti;
  •  2 fotografie;
  •  cestovní doklad;
  •  doklad potvrzující příbuzenský vztah (zejména originál či ověřená kopie dokladu, z něhož vyplývá příbuzenský vztah k nositeli oprávnění ke sloučení rodiny (např. rodný list, oddací list, doklad o nezaopatřenosti, doklad o poručnictví, doklad prokazující osamělost cizince či jeho zdravotní stav);
  •  doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území;
  •  doklad prokazující prostředky k pobytu na území
  •  souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem;

Na požádání je cizinec povinen dále předložit:

  •  doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, vydaného státem, jehož je cizinec státním • občanem, jakož i státy, v nichž pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává (nevyžaduje se od cizince mladšího 15 let),
  •  doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.

Po kladném vyřízení žádosti jste povinen zastupitelskému úřadu ČR před vyznačením víza předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá stanoveným podmínkám (nevyžaduje se, pokud je cizinec účastníkem veřejného zdravotního pojištění anebo jsou-li náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění.

Více o dlouhodobém vízu za účelem sloučení rodiny, náležitostech k podání žádosti a další informace naleznete zde.

DLOUHODOBÝ POBYT ZA ÚČELEM SPOLEČNÉHO SOUŽITÍ RODINY NA ÚZEMÍ

Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (dále jen „společné soužití rodiny“) jste oprávněn podat, jste-li:

  •  manželem cizince s povoleným pobytem;
  •  nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem;
  •  nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem;
  •  nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen, anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území;
  •  osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.

Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec oprávněn podat pouze v případě, že se slučuje s rodinným příslušníkem, který je držitelem povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a pobývá na území ČR již po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, musí každý z nich dosáhnout věku 20 let. Pokud nejsou tato kritéria splněna, může cizinec žádat jen o udělení dlouhodobého víza za účelem sloučení rodiny.

Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podáváte na zastupitelském úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem můžete žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území regionálnímu pracovišti oddělení pobytu cizinců ministerstva vnitra.

Náležitosti žádosti:

  •  vyplněný formulář žádosti;
  •  2 fotografie;
  •  cestovní doklad;
  •  doklad potvrzující příbuzenský vztah (rodný list, oddací list);
  •  doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území;
  •  souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem;
  • doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než (1) součet částek životních minim členů rodiny a (2) součet nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou věrohodně prokážete jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny; forma dokladu o úhrnném měsíčním příjmu není zákonem přímo stanovena. Pro více informací kontaktujte Ministerstvo vnitra ČR.
  •  výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaného státem, jehož jste státním občanem, jakož i státem, v nichž jste pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává – cizozemský doklad musí opatřen příslušnými ověřeními (nestanoví-li mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána) a úředně přeložen do českého jazyka;
  •  souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte do 18 let na území; souhlas se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodu na jeho vůli nezávislých předložit;
  •  cestovní zdravotní pojištění – ve výši minimálně 60.000 EURO pokrývající území ČR (pojištění se předkládá před vyznačením víza do cestovního pasu)
  •  uhrazení správního poplatku za podání žádosti (500,- Kč).
  •  na požádání ZÚ doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění;

Při podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu je nutná osobní přítomnost žadatele.

Náležitosti žádosti nesmí být starší než 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, odpovídající jeho skutečné podobě, pokud není stanoveno jinak. Všechny náležitosti, s výjimkou cestovního dokladu, musí být v českém jazyce (náležitost v českém jazyce nebo náležitost v cizím jazyce s ověřeným překladem do českého jazyka).

ZÚ je oprávněn provést se žadatelem výslech. Pokud je se žadatelem výslech proveden, ZÚ sepíše protokol o výslechu, který žadatel následně podepíše. Upozorňujeme však, že řízení o žádosti je vedeno v českém jazyce a tudíž i záznam je vyhotovován v českém jazyce. Pokud českému jazyku nerozumíte, doporučujeme si přivést tlumočníka.

Rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny MV ČR vydá ve lhůtě 270 dnů ode dne podání žádosti.

Více o povolení k dlouhodobému pobytu, náležitostech k podání žádosti a další informace naleznete zde.

Jak vypočítat a prokázat prostředky k pobytu pro účely dlouhodobého víza?

Pro účely dlouhodobého víza (s výjimkou podnikání) je cizinec povinen prokázat zajištění prostředků ve výši 15násobku částky existenčního minima (to je určeno nařízením vlády a v současné době činí 2200 Kč), s tím, že se tato částka za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území (s výjimkou prvního) zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima, tedy např.:

pro pobyt od 1.1.-30.6. by to bylo (15*2200) + (5*2*2200) = 33 000 + 22 000 = 55 000,- Kč

Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, prokazuje zajištění prostředků v poloviční výši.

Tento výpočet se ale netýká dlouhodobého víza za účelem podnikání, kde se zajištění finančních prostředků k pobytu na území prokazuje předložením peněžních prostředků alespoň ve výši 50násobku částky existenčního minima, tzn. 50*2200 = 110 000,- Kč

Pro vydání dlouhodobého víza samozřejmě nestačí, že fakticky takovými prostředky disponujete, ale musíte je i řádně prokázat a to například:

  •  výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci (nemusí se jednat o banku či finanční instituci, oprávněnou provozovat činnost pouze na území ČR) znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky v potřebné výši; z doloženého dokladu musí být zřejmé, že s požadovanými peněžními prostředky je cizinec oprávněn disponovat na území ČR. V případě, že disponibilita danými peněžními prostředky na území ČR z dokladu jednoznačně zřejmá nebude (např. v případě zahraničního účtu), bude nutné současně tuto skutečnost prokázat např. platnou mezinárodně uznávanou platební kartou vztahující se k danému účtu.
  •  jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními
  •  prostředky v požadované výši nebo že má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území.
  •  platnou mezinárodně uznávanou platební kartou, pokud není její použití vyloučeno na území ČR. Na požádání správního orgánu je však cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky v požadované výši.
  • Cizinec, který bude na území studovat (tedy žádat o pobytové oprávnění, které je studiem dle § 64 ZPC), může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou).

Prokázání prostředků v uvedené výši lze také nahradit předložením dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně nebo předložením pozvání ověřeného cizineckou policií.

Jak vypočítat a prokázat úhrnný měsíční příjem rodiny pro účely dlouhodobého pobytu?

Prostředky k pobytu na území se v tomto případě prokazují předložením dokladu prokazujícím úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území (o úhrnný měsíční příjem žadatele a členů rodiny po sloučení, jde-li o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny).

Celková částka, jejíž výši musí doložený úhrnný měsíční příjem splňovat nesmí být nižší než součet částek životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (členů rodiny) podle níže uvedených kritérií a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených zákonem o státní sociální podpoře nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení.

Pro tyto účely je třeba prokázat úhrnný měsíční příjem cizince, který současně splňuje požadavky pravidelnosti a stálosti takového příjmu. Za prokázání takového příjmu tedy nelze považovat předložení jednorázového výpisu o zůstatku na účtu.

Příjmy ostatních členů rodiny, kteří s ním pobývají, resp. budou na území pobývat, není nutné prokazovat v případě, že doložený příjem žadatele plně pokrývá výši stanovenou zákonem o pobytu cizinců.

Společně posuzované osoby:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo partneři podle zákona o registrovaném partnerství; za partnera se považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery,
  • rodiče a

– nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,

– zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt; to neplatí v případě, že tyto zletilé děti jsou společně posuzovány s manželem nebo partnerem nebo s osobou, se kterou společně užívají byt (pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby),

  • jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby,

pokud tyto osoby, které jsou s cizincem společně posuzovány, pobývají na území.

Pokud je žadatelem rodič nezletilého nezaopatřeného dítěte, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče druhého rodiče, není toto dítě s žadatelem společně posuzováno. Pokud je žadatelem dítě, které žije ve společné domácnosti pouze s jedním rodičem, druhý rodič není společně posuzovanou osobou. Výživné vyplácené dítěti druhým rodičem, který s dítětem nežije ve společné domácnosti, je započitatelným příjmem dítěte pro účely žádosti.

Částka životního minima

U cizince, který není posuzován společně s jinými osobami, činí částka existenčního minima měsíčně  3 410 Kč.

U cizince, který je posuzován společně s jinými osobami, je částka životního minima odstupňována podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté nezaopatřené děti. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.

  • Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 140 Kč.
  • Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

2 830 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

2 450 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

2 140 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

1 740 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Náklady na bydlení

7 731 Kč u jedné osoby,

11 114 Kč u dvou osob v rodině,

15 114 Kč u třech osob v rodině,

18 947 Kč u čtyř a více osob v rodině.

Pokud cizinec věrohodně prokáže, že na bydlení své a příp. s ním společně posuzovaných osob (členů rodiny) vynakládá jinou částku než tu, která je určena částkou normativních nákladů na bydlení, vypočítá se nutný měsíční příjem součtem částek životních minim (viz výše) a skutečných prokázaných nákladů na bydlení.

Náklady na bydlení tvoří nájemné nebo jiná částka placená za poskytnutí ubytování, a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, pokud tyto náklady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo jiného prostoru určeného k bydlení nejsou zahrnuty do nájemného, popř. do částky placené za poskytnutí ubytování.

Vzhledem k poměrné složitosti tohoto výpočtu se neváhejte obrátit v rámci našeho právního poradenství na našeho právníka, který Vám s tímto výpočtem velice rád pomůže. Více informací o tom jak prokázat tyto příjmy, ale i další informace o úhrnném měsíčním příjmu rodiny pro účely dlouhodobého pobytu naleznete zde.

MATEŘSKÁ DOVOLENÁ

Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že na mateřskou i rodičovskou dovolenou zákon hledí jako na důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnankyně a navíc mateřská i rodičovská dovolená se posuzují jako výkon práce.

Nárok na mateřskou dovolenou máte tehdy, pokud jste výdělečně činná osoba a přišla jste o příjem v důsledku těhotenství, porodu a následné péče o dítě.

Mateřská dovolená trvá 28 týdnů a začíná 8 až 6 týdnů před plánovaným porodem. Pouze pokud se Vám narodí dvě nebo víc dětí současně, mateřská dovolená trvá 37 týdnů. Nicméně mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Po celou dobu mateřské dovolené Vám zaměstnavatel musí držet Vaše pracovní místo. Jakmile nastoupíte zpátky, zaměstnavatel je povinen Vám dát stejnou práci na stejném pracovišti. Teprve až poté, co to není možné (například Vaše provozovna byla zrušena), může Vás zařadit na jiné místo, ale i toto místo musí odpovídat sjednanému druhu práce podle pracovní smlouvy.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou budete dostávat na mateřské dovolené. Bude vám v podobě dávek vyplácena ze systému nemocenského pojištění. Její přesnou výši stanoví zákon a v současné době je to 70 % z Vašeho redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Konkrétní výši dávky vždy vypočítává příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v místě působnosti Vašeho zaměstnavatele, která dávku vyplácí.

Dávku peněžité pomoci v mateřství dostanete, pokud splníte dvě podmínky:

  •  v den nástupu máte legální pracovní poměr a jste účastna nemocenského pojištění (nebo pokud nastoupíte v tzv. ochranné době – viz dále) a
  •  v posledních dvou letech před tímto dnem jste platila nemocenské pojištění po dobu aspoň 270 dnů.

Pokud jste osoba samostatně výdělečně činných (OSVČ), musíte být účastnicí na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

Pokud Vaše pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo Vaše poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

Žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, odevzdáte svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel sám ji potom pošle příslušné okresní (pražské) správě sociálního zabezpečení. O tom, že budete dostávat dávku, jak dlouho a kolik to bude, dostanete písemné oznámení. Pokud nesouhlasíte s výší dávky, na Vaši žádost zahájí správa sociálního zabezpečení řízení o dávce a vydá rozhodnutí, proti kterému se můžete odvolat. Dávku můžete začít čerpat ještě 7 dnů po skončení pracovního poměru (v ochranné lhůtě). Je třeba ale upozornit na to, že nezaměstnané ženy nárok na tuto dávku nemají! Zpravidla tak pobírají rodičovský příspěvek.

V péči o dítě se také můžete střídat se svým manželem resp. otcem dítěte. Musíte se o tom ale písemně dohodnout. Každý z vás má potom nárok na výplatu části peněžité pomoci v mateřství. Střídání je možné od počátku 7. týdne ode dne porodu a v péči o dítě se můžete střídat tak často, jak chcete. Pouze u muže je zavedena další podmínka, a sice to, že bude pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ

Stejně jako na mateřskou dovolenou, i na rodičovskou dovolenou se hledí jako na osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Rodičovská dovolená slouží podle slov zákona k prohloubení péče o dítě. Můžete ji čerpat po mateřské dovolené, a to nejdéle do doby, než dítě dosáhne věku 3 let. Zaměstnavatel je povinen vyhovět Vám a po uplynutí rodičovské dovolené Vás musí zaměstnat, ale pozor, už se nemusí jednat o stejné pracovní místo, tak jako je tomu i mateřské dovolené. Máte nárok pouze na takové místo, které odpovídá sjednanému druhu práce podle pracovní smlouvy.

Pokud byste chtěla mít rodičovskou až do 4 let věku dítěte, musíte se na tom se zaměstnavatelem dohodnout. Otec dítěte může nastoupit na rodičovskou dovolenou ihned po narození dítěte. Otec dítěte nemusí být Vaším manželem, ale musí být zapsán v rodném listu dítěte. Rodičovskou dovolenou může čerpat jen jeden z rodičů, nikoliv oba současně!

Pokud nesplňujete podmínky pro čerpání mateřské dovolené a získání dávky peněžité pomoci v mateřství, můžete rovnou po narození dítěte nastoupit na rodičovskou dovolenou a požádat o vyplácení rodičovského příspěvku.

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, kterou můžete dostávat např. po dobu Vaší rodičovské dovolené. Vyplácí se bez ohledu na Vaše příjmy. Nesmí však být vyšší než 70 % předchozího výdělku a nesmí překročit 11.500,- Kč měsíčně.

Při splnění zákonných podmínek si můžete zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Kdo pobírá vyšší rodičovský příspěvek, ten jej samozřejmě z logiky věci dříve vyčerpá.

U některých cizinek a cizinců zákon požaduje splnění podmínky nepřetržitého ročního pobytu v ČR.

Do doby 365 dnů pobytu na území se ale nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení mezinárodní ochrany ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Nárok na dávky má pouze osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu (občané) nebo mají trvalý pobyt (cizinci) na území ČR a mají zde bydliště.

Pokud by mělo zamítnutí příspěvku v důsledku nesplnění podmínky nepřetržitého pobytu velmi tvrdé dopady, může krajský úřad, příslušný podle místa pobytu oprávněné osoby, v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout.

Do okruhu oprávněných osob spadají také občané Evropské unie.

Délka čerpání rodičovského příspěvku nemusí být totožná s délkou čerpání rodičovské dovolené! Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do věku 4 let. Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se ale považuje za splněnou, i když tomu tak fakticky není, např. v následujících situacích:

  •  dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu maximálně 46 hodin v kalendářním měsíci;
  •  dítě mladší 2 let pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně;
  •  dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě mladší2 let, pravidelně navštěvuje předškolní zařízení, v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně;
  •  dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně;
  •  dítě starší 2 let navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení bez omezení.

Je důležité vědět, že příjmy rodiče nejsou sledovány, proto můžete při nároku na výplatu rodičovského příspěvku pracovat či si jen přivydělávat. Musíte však zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou (babičkou, chůvou aj.).

Jako rodič si můžete volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku:

  •  rychlejší čerpání – poskytuje se do 2 let věku dítěte v maximální měsíční výměře 11.500,- Kč. O tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství;
  •  klasické čerpání – poskytuje se v základní výměře 7.600,- Kč měsíčně, a to po dobu 31 měsíců; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství;
  •  pomalejší čerpání – poskytuje se i tehdy, pokud rodič neměl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to v základní výměře (7.600,- Kč/měsíc) do 9 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3.800,- Kč) do 48 měsíců věku dítěte. Čtyřletou variantu rodičovského příspěvku tedy pobírají maminky bez nemocenského pojištění (např. nezaměstnané maminky nebo studentky), když ani otec dítěte nesplňuje podmínku pojištění.

O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku písemně požádáte krajské pobočky Úřadu práce ČR (sociální odbory) podle místa Vašeho trvalého, tj. oprávněné osoby. Žádost o dávky se podává na předepsaném formuláři. Příslušnost úřadu se určuje podle trvalého bydliště rodiče. Na úřadu práce musíte předložit doklad totožnosti, vyplnit žádost, doložit podklady pro stanovení denního vyměřovacího základu (př. potvrzení příjmů od zaměstnavatele) a rodný list dítěte.

Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku můžete měnit, a to každé tři měsíce, pokud jste se Vy nebo otec dítěte účastnili nemocenského pojištění. Pokud ne, bude Vám dávka vyplácena v režimu pomalejšího čerpání.

Je třeba opětovně zdůraznit, že maminky, které vyčerpají rodičovský příspěvek dříve, než vyčerpají rodičovskou dovolenou, již do konce rodičovské dovolené žádný příspěvek nedostanou. Během zbytku rodičovské dovolené si ale nemusejí platit zdravotní ani sociální pojištění. Zdravotní pojištění bude platit stát. Osobní péče o dítě do 4 let věku se počítá jako náhradní doba pojištění, kdy není pojistné placeno a přesto je toto období zohledněno při výpočtu důchodu. Za matky, které se rozhodnou pečovat o dítě ještě déle, také platí pojistné stát – konkrétně matce s jedním dítětem do 7 let, matce s více dětmi do 15 let věku dítěte/dětí. O této skutečnosti musíte informovat příslušnou správu sociálního zabezpečení, kde vyplníte žádost, a zažádat také na své zdravotní pojišťovně o hrazení pojistného státem. Tato práva mají pochopitelně i otcové dětí, pokud se o děti starají oni.

Pokud se Vám narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě Vám náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náležel doposud na starší dítě. Změnu musíte ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce.

Jestliže Vám u nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči (př. u zdravotně postiženého dítěte), bude Vám na základě písemné žádosti umožněno současně pobírat obě tyto dávky.

POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA

V ČR je tzv. povinná školní docházka, a tudíž je ze zákona povinné, aby děti ve věku mezi 6 – 17 let chodily 9 let do základní školy. Tato povinnost se týká nejen českých občanů, ale všech dětí dlouhodobě pobývajících na území ČR, tedy i dětí cizinců! Když není dítě v 6 letech na školu zralé, je možné požádat o jeho vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně a odklad nástupu do školy na další školní rok.

Pokud by Vaše dítě povinné školní docházkou do školy nechodilo, pácháte tím přestupek, za který můžete být potrestán/a pokutou až 3.000 Kč, ale ve vážnějších případech se jedná dokonce o trestný čin.

V souvislosti s tím, že zákon přímo ukládá povinnost zákonným zástupcům, aby dítě do školy chodilo, a také ukládá povinnost školám dítě do školy přijmout, nezaznamenali jsme, že by se cizincům stávalo, že jsou jejich děti školským zařízením odmítnuty. Nicméně pokud by se to stalo právě Vám, neváhejte se obrátit na našeho právníka, který bude připraven Vám pomoci a bránit Vaše práva.

PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání.

Předškolní vzdělávání je určeno pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. O přijetí Vašeho dítěte do mateřské školy rozhoduje její ředitel. Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku.

Je třeba vědět, že k předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má Vaše dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy.

V souvislosti s tímto pojmem, který uvádí zákon a tedy „trvalý pobyt dítěte“ jsme se v praxi naší organizace setkali s chybným výkladem tohoto ustanovení. Děti cizinců byly často odmítnuty k přijetí do školky s tím, že v dané obci nemají trvalý pobyt a tudíž nemají právo na to, aby jim bylo obcí zajištěno místo v jiném zařízení. Jak již potvrdilo mnoho našich úspěšných a vyhraných sporů, tento výklad je u dětí cizinců zcela chybný, jelikož pojem trvalý pobyt pro české občany znamená pouze oficiálně hlášenou adresu. Tuto možnost cizinec (zejména ze 3. zemí) nemá. Pro cizince trvalý pobyt znamená druh pobytového oprávnění, přičemž ne všichni cizinci mají a musí tento druh mít. Proto pokud se Vám stane, že Vaše dítě nebude přijato k předškolnímu vzdělávání, přestože vaše oficiální adresa hlášená na Ministerstvu vnitra je právě v této obci, neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi s tímto problémem pomůžeme v rámci námi poskytovaného právního poradenství.

Více o předškolním vzdělávání se dozvíte zde.