Zpět

TZ – Mezinárodní den migrantů 18. prosinec 2016

VÝZVA OPU KE SLUŠNÉMU A LIDSKÉMU ZACHÁZENÍ S MIGRANTY V ČR

Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s. (OPU) vyzývá u příležitosti Mezinárodního dne migrantů české politiky, odbornou veřejnost i občany ke slušnému a lidskému zacházení s migranty, kteří s námi v naší zemi žijí. Česká migrační politika selhává ve slušnosti, efektivnosti a dodržování práv migrantů.

Oblast vstupu migrantů na území ČR ovládá zmanipulovaný a běžně neprostupný registrační systém Visapoint, který je možné často překonat jen díky úplatkům různým zprostředkovatelům. Týká se to našich ambasád v mnoha zemích například na Ukrajině, ve Vietnamu, Mongolsku, atd.  Vzniká tak, třeba u Vietnamců, závislost migrantů na zprostředkovatelích a vysoké zadlužení, které je „zárukou“ jejich vykořisťování na pracovním trhu na další dlouhá léta. Postižení tímto registračním systémem jsou i ti cizinci, kteří v ČR dlouho žijí a chtějí, aby za nimi do ČR přijela manželka nebo děti. Trpí tím i firmy, ekonomika nutně potřebuje pracovní síly a firmám ani několikátý nesmyslný pilotní program spočívající v prostoduché nabídce obejití Visapointu byrokracii příliš neulehčuje. První dojem migranta při setkání s českými úřady musí být nutně trpký – zaplať zprostředkovatelům a buď zticha. Odpovědná ministerstva to nechává roky v klidu i přes varovné zprávy BIS o zmanipulovanosti Visapointu.

V době dlouhodobého pobytu migrantů v ČR jim úředníci vnitra kladou všemožné překážky v prodlužování povolení k pobytu nebo ve slučování rodin žen a mužů, kteří tu roky tvrdě pracují v zaměstnáních, která Češi dávno nechtějí vykonávat. Tzv. komerční zdravotní péče, nejlepší příklad nefunkčnosti trhu v oblasti lidského zdraví, selhává dlouhodobě. Převážně mladí a zdraví migranti povinně, z prolobovaného zákona, platí vysoké pojistné komerčním zdravotním pojišťovnám, místo aby přispívali do veřejných rozpočtů. Při jakémkoli méně obvyklém zdravotním problému – pojistné události – zjistí, že se na ně vztahuje drobným písmem psaná výluka a lidé končí ve velkých dluzích. Lékaři nebo nemocnice je už jen z tohoto důvodu nechtějí přijímat. A hladové komerční pojišťovny chtějí stále víc a prosazují absurdně vysokou minimální částku pojistného, což by uvrhlo tisíce lidí do nelegality. Odpovědná ministerstva mlčí, a pokud třeba ukrajinská žena po letech těžké práce v Česku otěhotní, končí ona na dobu přechodnou a její dítě na dobu trvalou v odloučení doma na Ukrajině.

Povolení k trvalému pobytu pro migranty 5 let v ČR pracující či podnikající má podle být zákona vydáno bezodkladně – nejpozději do 60 dnů, ale ministerstvo vnitra bezostyšně nechává podnikatele, zdravotní sestry, stavební dělníky, řidiče, svářeče nebo učitele v nejistotě čekat roky na to, než lopotně vymyslí nějaký důvod pro zamítnutí jejich žádosti. Cizinecká policie – od Karlových Varů po Pardubice, Prahu Ruzyni či Frýdek Místek se chová k cizincům naprosto nedůstojně, nechává je zbytečně hodiny a hodiny čekat na služebnách, chová se k nim povýšeně a nekompetentně, v detencích dodnes uprchlíky z války včetně celých rodin  ostudně vysvléká donaha. I vysoce postavení politici ze stran založených na solidaritě se slabšími nebo svobodě každého se přitom s oblibou tvrdě a moderně „postpravdivě“ vyjadřují na adresu uprchlíků, kteří s námi téměř nežijí, a jen přispívají k tomu, že se množí útoky jak na migranty samotné, tak na organizace, které se jim snaží pomáhat. K tragédii lidí v Aleppu všichni svorně mlčí a přemýšlí, jak co nejrychleji zrušit sankce vůči Rusku bombardujícímu civilisty, porodnici, nemocnice.

Martin Rozumek, ředitel OPU k tomu uvádí: „Pokud se úroveň společnosti pozná tím, jak se chová ke svým znevýhodněným a zranitelným členům, tak jsme v případě migrantů opět selhali. Pojďme se tedy alespoň každý chovat lidsky a slušně k cizincům ve svém okolí a nebát se jich zastat i vůči úřadům a lidem, kteří využívají současné nenávistné atmosféry ve společnosti“. A dodává: „Demografický výhled naší společnosti je hrozivý. Cizince naléhavě potřebují nejenom naše firmy, ale i nemocnice, vědecká pracoviště, vysoké školy, máme-li tedy za cíl být konkurenceschopnou zemí založenou na vzdělání a nikoli nacionalistickým podprůměrným zapadákovem. A rozloučit se musíme s úředníky MV a politiky, kteří tuto naprosto nedůstojnou a lidsky ubohou atmosféru vytvořili nebo tolerují.“