Původní idea právní kliniky pochází ze Spojených států Amerických. Právní kliniky existují v současné době v mnoha zemích, ze svého mateřského státu se přesunuly i do Evropy a to především do zemí střední a východní části kontinentu, v minulých letech i do České republiky. Důvodem pro rozšíření zejména v těchto zemích může být i odlišný systém poskytování bezplatné právní pomoci, v některých zemích jen málo rozvinutý - a proto tak potřebný ze strany dalších subjektů.

Právní klinika směřuje ke dvěma základním cílům. Prvním z nich je poskytování bezplatného právního poradenství a právní asistence, druhým je pak rozšíření výuky na právnických fakultách o významnou praktickou složku.

Idea bezplatného právního poradenství a právní asistence vychází z předpokladu, že ne každý si může dovolit právnické služby, které zpravidla patří mezi služby draze placené. Právní klinika tedy má být centrem, kde se potřebným jedincům dostane bezplatné právní rady či asistence.

Idea praktického vzdělávání studentů právnických škol a fakult reaguje na problém mnoha škol, kdy teoretická složka výuky výrazně převažuje nad praktickou. Právní klinika přináší studentům možnost získat vzdělání, které je úzce spjato s praxí, a hlavně neocenitelné praktické zkušeností pod supervizí zkušených právníků z oboru.

Právní kliniky bývají zaměřeny na různé oblasti, je tedy možné získat znalosti z mnoha oblastí práva; na fakultách můžeme najít kliniky zaměřené na občanské, rodinné či trestní anebo obchodní právo. Z hlediska možností získávání potenciálních skutečně velmi potřebných klientů se však častěji vyskytují kliniky zaměřené na právo uprchlické anebo "street law" kliniky, jejichž klienty se stávají ti, kteří ve většině zemí žádnou jinou šanci na právní pomoc nemají. Mezi právnické fakulty, které mají více různě zaměřených právních klinik patří např. polský Krakov, Washington v USA či Kišiněv v Moldávii.

O cílové skupině

Cílovou skupinou tohoto projektu jsou studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kteří budou mít díky tomuto projektu možnost seznámit se s azylovou problematikou v České republice a zemích Evropské unie. Snažíme se také, a to i přednáškami zaměřenými speciálně na tuto problematiku, seznámit studenty s problematikou nevládních organizací. a rovněž se specifiky terénní práce se žadateli o azyl.

Právní kliniky v České republice

Poslání právní kliniky spočívá ve spojení teoretického a praktického vzdělávání. Projektem Právní klinika, "Teorie a praxe azylu a uprchlictví" třetím rokem oslovujeme studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kteří tak již během studia získávají praxi a zároveň se mohou specializovat na velmi specifickou problematiku. Absolventi Právní kliniky zaměřené na azylové a uprchlické právo získávají znalosti a zkušenosti ve specifické oblasti a mnohdy si rozšiřují perspektivu svého dalšího uplatnění nejen díky obsáhlejším znalostem, ale i tím, že při své práci poznají prostředí nevládních organizací či vládních institucí.

Dalším, neméně významným, posláním pražské Právní kliniky je poskytování bezplatného právního poradenství zranitelným a nemajetným skupinám obyvatelstva. Právní klinika, která probíhá v České republice pro studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zaměřena na problematiku uprchlictví a azylu, její nejnovější ročník dokonce nese název "Teorie a praxe azylu a uprchlictví". V rámci této kliniky jsou onou zranitelnou skupinou, které je poskytována bezplatná péče, žadatelé o azyl.

Právní poradenství žadatelům o azyl spočívá v komplexním informování klientů o právních otázkách a v pomoci v konkrétních případech. Student Právní kliniky provází klienta po celou dobu řízení o udělení azylu, je-li to možné, pak od chvíle, kdy požádá o azyl, do posledního rozhodnutí ve věci. Z hlediska klienta, ale i z pohledu výukové potřeby je vhodné, když zejména asistuje při pohovoru, který s klientem provádí pracovník Ministerstva vnitra ČR za účelem zjištění důvodů pro udělení azylu, pomáhá mu při vyhledávání relevantních důkazů, kterými klient podkládá svá tvrzení, nahlíží do spisu, vedeného ve věci jeho žádosti, doplňuje do něj informace a důkazy, v případě, že je klientovi dáno zamítavé rozhodnutí, sepisuje s ním opravný prostředek k soudu. Cílem kliniky je další rozšíření poskytování těchto služeb, což umožňuje počet studentů, kteří pracují pod supervizí zkušeného právníka.

Mezi sekundární, nikoli však zanedbatelné, cíle projektu patří také tvorba právní kultury, která bere v úvahu veřejný zájem. Chceme ukázat studentům, že mohou být součástí mezinárodního úsilí o ochranu lidských práv a práv uprchlíků, a rovněž zvýšit úroveň informovanosti o současném stavu diskuse o problematice azylu v členských zemích Evropské unie, což pro občany České republiky, jako občany státu, který se v nejbližší době stane také členským státem, je velice důležitá informace.

Další cílovou skupinou jsou přímo žadatelé o azyl, kteří profitují z širší možnosti poskytování bezplatného právního poradenství.

Realizační partneři

V současné době probíhá již čtvrtý ročník Právní kliniky, partnery v prvním ročníku byli Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Poradna pro občanství, ve druhém a třetím ročníku ELSA Praha a v nejnovějším je to opět Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

Univerzita Karlova v Praze byla založena v roce 1348, je nejstarší a v současné době také největší veřejnou vysokou školou v České republice. Právnická fakulta patří mezi fakulty s nejdelší historií. Garantem výuky Právní kliniky je katedra mezinárodního práva, která má v dané oblasti velké zkušenosti i mezinárodní kontakty.

Témata, která se objeví na přednáškách Právní kliniky a nespadají do předmětu činnosti katedry, budou zajištěna za pomoci externích přednášejících, za všechny uveďme například doc. Jílka z brněnské Masarykovy Univerzity či JUDr. Marcela Skalková, právnička Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Renomovaná advokátní kancelář Linklaters, která na tomto projektu spolupracuje, zajišťuje supervizi, tedy kontrolu a vedení studentů při jejich práci na jednotlivých případech.

Finanční podpora

Za finanční podporu vděčíme nadaci Open Society Fund.

Vznik a vývoj

První ročník
(akademický rok 1999/2000, Právní klinika probíhala od ledna do června roku 2000 a pokračovala stážemi a pracemi na jednotlivých případech) Programu se zúčastnilo 12 studentů. Po teoretickém úvodu, který realizovala Právnická fakulta UK společně s ostatními partnery a který se skládal ze sedmi přednášek a sedmi seminářů, následovala praktická část, kdy studenti poskytovali právní poradenství v pobytových střediscích Ministerstva vnitra České republiky (Červený Újezd a Bělá-Jezová)

Druhý ročník
(akademický rok 2000/2001, Právní klinika probíhala od ledna do června roku 2001 a pokračovala stážemi a pracemi na jednotlivých případech) Právní kliniky v tomto roce se zúčastnilo 8 studentů. Jednalo se o jednosemestrální výuku, kdy proběhl úvodní seminář a potom dva teoretické a dva praktické semináře. Semináře probíhaly jedenkrát týdně v rozsahu 5 až 6 hodin. Po absolvování seminářů následovala praxe v kanceláři OPU a azylových zařízeních Ministerstva Vnitra ČR, tentokrát ve více z nich, a to v Červeném Újezdě, Bělé-Jezové, Seči a Stráž pod Ralskem

Třetí ročník
(akademický rok 2001/2002, Právní klinika probíhala od října roku 2001 do června roku 2002 a pokračovala stážemi a pracemi na jednotlivých případech)
Tohoto ročníku se zúčastnilo 12 studentů, program byl na základě předešlých zkušeností rozšířen. Jednalo se již o dvousemestrální výuku, v prvním semestru proběhlo sedm přednášek, v druhém, po absolvování dvou jednodenních seminářů, následovaly každotýdenní semináře v rozsahu 2 hodin. Po absolvování přednášek následovala praxe v kanceláři OPU a azylových zařízeních Ministerstva vnitra ČR, Červeném Újezdě, Bělé-Jezové, Seči a Stráž pod Ralskem.

Čtvrtý ročník
(akademický rok 2002/2003, Právní klinika byla zahájena v říjnu roku 2002 a trvala do června roku 2003, následně pokračovala stážemi a pracemi na jednotlivých případech)
Tohoto ročníku účastnilo 45 studentů, v zimním semestru proběhly na Právnické fakultě Univerzity Karlovy teoretické přednášky, od února následovala praktická část, tvořená čtyřmi přednáškami a každotýdenními semináři v rozsahu 2 hodin. Po absolvování přednášek v praktické části studenti řešili pod vedením mentorů z advokátní kanceláře Linklaters případy žadatelů o azyl v kanceláři OPU i v pobytových střediscích Bělé-Jezové, Seči a Stráž pod Ralskem.

Pátý ročník

Šestý ročník
Dne 11.10. 2005 od 18.00 opět začíná na Právnické fakultě Univerzity Karlovy výuka předmětu Teorie a praxe azylu a uprchlictví. Na jeho realizaci se vedle této fakulty již tradičně podílejí také mezinárodní advokátní kancelář Linklaters a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). V průběhu tohoto předmětu se zájemci z řad studentů detailně seznámí s mezinárodními i vnitrostátními právními aspekty uprchlického práva a tyto znalosti pak zájemci mohou uplatnit během praktické části předmětu pod dohledem zkušených právníků OPU.

V současné době fungují právní kliniky na území střední a jihovýchodní Evropy ve 12 zemích včetně České republiky. Seznam států naleznete zde.

Některé právní kliniky jsou zaměřeny výhradně na právní pomoc uprchlíkům, například na Slovensku (Právnická fakulta Trnavské univerzity a Slovenský helsinský výbor), v Maďarsku (Právnická fakulta ELTE univerzity a Maďarský helsinský výbor) a v České republice (Právnická fakulta Univerzity Karlovy a Organizace pro pomoc uprchlíkům). Jiné kliniky se naopak věnují širšímu spektru klientů, například v Rumunsku (Komunitní mediační centrum bezpečí a Právnická škola M. Kogalniceanu a Právnická škola Petre Andrei v Iasi a později Západní univerzita v Temešváru), v Moldavsku (Asociace "Právní klinika", Soros nadace Moldavsko, Národní centrum pro asistenci a informovanost "CONTACT" a Děkan Právní akademie) a v Polsku (Právní klinika Jagelonské univerzity v Krakově ve spolupráci s Americkou katolickou univerzitou).

Veřejná asociace "Právní kliniky" v Moldavsku deklaruje zaměření na právní pomoc všem zranitelným skupinám obyvatelstva. Sekce zaměřující se na uprchlíky a azylové právo zahájila činnost v dubnu roku 2000, což bylo o dva roku později, než započala svou činnost právní klinika obecně.

Výsledkem působení právní kliniky na Slovensku se stal obsáhlý manuál, který může být výborným průvodcem při zakládání právně - klinického vzdělávání.

Patrně nejpropracovanější systém právní kliniky ve střední a jihovýchodní Evropě existuje v Polsku, kdy tato činnost začala v akademickém roce 1997 - 1998, kdy hlavním cílem bylo poskytovat právní asistenci potřebným lidem, kteří si běžnou právní pomoc nemohou dovolit.

Klinika Jagelonské univerzity se skládá ze 4 sekcí, z nichž každá se zabývá specifickým odvětvím práva. Jsou to sekce práva civilního, pracovního, trestního a sekce lidských práv.

Pod sekci zabývající se lidskými právy patří také právní asistence uprchlíkům a žadatelům o azyl. Avšak nejen jim, tato sekce asistuje v řadě případů lidem polského původu, kteří žádají o repatriaci, jedincům, kteří se obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, a také imigrantům, kteří nežádají o azyl, ale žádají o dlouhodobý či trvalý pobyt. Lidsko právní sekce také monitoruje porušování Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Také sami studenti se v některých případech obracejí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Studenti pracují i v období akademických prázdnin.